Praha - Zveřejnění seznamu členů československé komunistické rozvědky by mohlo mít negativní dopady na zájmy ČR, oznámil dnes Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), což je současná česká civilní rozvědka. Za pochopitelné označil znepokojení bývalých zpravodajců, kteří pracovali ve službách státu v rizikových oblastech i po roce 1989, zejména v době krize v Perském zálivu.
"Tito lidé právem očekávají, že jejich identita a bezpečnost nebudou ohroženy," uvedl v prohlášení mluvčí úřadu Bohumil Šrajer. Pondělní zveřejnění jmenného seznamu Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivem bezpečnostních složek označil za "masivní prolomení obecného pravidla diskrétnosti a ochrany zdrojů, které ke zpravodajské práci patří, navíc s možnými negativními dopady na zájmy ČR v současném světě".
Ředitel ústavu Pavel Žáček k těmto výhradám uvedl, že vše, co se vztahuje k činnosti rozvědčíků po roce 1990, bylo v jejich osobních kartách začerněno. "Jestli ti lidé pracovali pro české tajné služby i po roce 1990, já to prostě nevím," uvedl podle serveru Novinky.cz Žáček. Jestliže podle něj někdo vstoupil před rokem 1989 do služeb rozvědky a pak přestoupil k jiné službě, bylo to čistě na jeho zvážení.
ÚZSI podle Šrajera nebyl předem seznámen se záměrem seznam zveřejnit, jinak by upozornil na rizika a sporné momenty s tímto krokem spojené. Mluvčí podotkl, že úřad respektuje právo ústavu a archivu nakládat s materiály represivních složek někdejšího Československa v mezích zákonů s veškerou odpovědností z toho vyplývající a podporuje princip co nejširšího přístupu k těmto dokumentům. "Nemělo docházet k uplatňování tohoto principu na úkor legitimních bezpečnostních a dalších zájmů ČR a jejích občanů," dodal Šrajer.
Ústav pro studium totalit zveřejnil na svém webu jména rozvědčíků z někdejší První správy Sboru národní bezpečnosti (SNB), kteří působili v zahraničí k 17. listopadu 1989. Zpřístupnil jejich osobní karty podle místa působiště včetně fotografií a data narození; kromě jejich působení po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, v kartách začernil rodné číslo nebo údaje o rodinném stavu. Postup ústavu nicméně začal přezkoumávat Úřad pro ochranu osobních údajů.
Seznam podle Žáčka není úplný; rozvědka ke noci listopadu 1989 měla 1028 příslušníků, ústavu se podařilo sestavit seznam 985 lidí. Podle Žáčka byli do jejích služeb vybíráni lidé s důslednými prověrkami a ověřeným kladným vztahem k tehdejšímu režimu. Pod kontrolou sovětské KGB se snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa. Rozvědčíci rozkladně působili i proti představitelům politického exilu.
Ústav podle ÚZSI dostal 13.500 svazků, které se týkaly například pozorovaných objektů nebo komunikace mezi centrálou komunistické rozvědky v Praze a zpravodajskými skupinami v zahraničí. ÚZSI předal také přes 7000 svazků tajných spolupracovníků, databáze a kartotéky. Ponechal si zhruba pět procent informací, které podléhají utajení. V případě komunistických rozvědčíků bylo utajení zrušeno.
Autor: ČTK | www.ctk.cz
No comments:
Post a Comment