Čeští vědci objevili způsob, jak zastavit AIDS

Česká věda slaví úspěch. Výzkumný tým tří ústavů Akademie věd ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a univerzitou v Heidelbergu vytvořily unikátní sloučeninu, která zamezuje množení viru HIV.

Přestože vývoj léku, který by v těle nemocného zastavil rozvoj nemoci, je otázkou příštích let, přináší objev výrazný pokrok v celosvětovém boji proti AIDS.

Sloučenina boru, vodíku, uhlíku a kobaltu nabourává modro-zelenou bílkovinu viru HIV, díky níž se virus může množit.

"Máme v ruce sloučeninu, která má potenciál stát se lékem proti AIDS," potvrdila Novinkám vedoucí vědeckého týmu Pavlína Řezáčová z Ústavu organické chemie a biochemie a Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Léky, které dokáží zamezit množení HIV v těle nositele, sice existují již dnes, virus se ale umí těmto lékům přizpůsobit a po čase se stane vůči nim odolný. Zmutovaný virus se pak dále šíří, napadá bílé krvinky, a ničí tak imunitu nositele. Nemoc AIDS se dále rozvíjí.

Sloučenina blokuje i zmutované viry

Čeští vědci vyrukovali s neobvyklou sloučeninu boru, vodíku, uhlíku a kobaltu, která dokáže blokovat bílkovinu zodpovědnou za množení viru, a to zcela odlišným způsobem než dosud známé léky. Díky těmto sloučeninám, které připravil tým Bohumíra Grünera v Ústavu anorganické chemie AV ČR, se nemůže vytvořit dostatek virů na to, aby mohly bílé krvinky likvidovat. Nejdůležitější ale je, že látka blokuje bílkovinu i u zmutovaných rezistentních virů.

"Rezistence vzniká, když pacient nebere léky pravidelně, a virus HIV v něm má možnost se množit a mutovat. Příští generace viru už neodpovídá na užívané léky. Naše sloučeniny jsme testovali i na bílkovinách pacientů, u kterých se vyvinula tato rezistence," vysvětlila Řezáčová.

Podle ní lze říci už dnes, byť je výzkum na samotném počátku, že by látka mohla být účinná proti všem statisícům rezistentních virů, které se v současnosti v populaci šíří.

"Bohužel nevíme, jestli se nedokáže virus přizpůsobit i této látce. Co víme, je, že působí proti rezistentům, které dnes existují. Nemůžeme však vyloučit, že se proti nim nevyvine rezistence v budoucnosti. Vzhledem k tomu, že se tato látka váže zcela jiným mechanismem než všechny doposud známé, předpokládáme, že by rezistenci způsobovat nemusela," doplnila vědkyně.

Lék je potřeba teprve vyvinout a vyzkoušet

Vysvětlila také, že jedním unikátem nové látky je právě to, jak se váže na virovou bílkovinu, tím druhým je originální chemická struktura. Látky jsou sloučeniny boru, uhlíku, vodíku a kobaltu, nejde tedy o organickou sloučeninu.

Jestli lidstvo díky výzkumu českých vědců dospěje k léku proti zákeřné chorobě, ovšem ukáží až další výzkumy a klinické testy. Zatím nejsou známy vedlejší účinky sloučeniny ani další podrobnosti.

Akademie věd nyní zřejmě nabídne svůj projekt některé z farmaceutických firem, které by mohly mít zájem na dalším vývoji. Ten ale může trvat další desítky let, upozornila Řezáčová.

Jiří Mach, Novinky | idnes.cz