Ukrajinské Vánoce – Rizdvo – jsou Ukrajinci považovány za méně významný náboženský a rodinný svátek než Velikonoce. Mají však mnohem větší kouzlo než Velikonoce. V čem spočívá?
Vánoce skoro celý leden
Převážná většina ukrajinských věřících používá starý, takzvaný juliánský církevní kalendář, takže vánoční svátky neslaví 24.-25. prosince, ale až po příchodu nového roku, 6. a 7. ledna. Novoročně-vánoční čas na Ukrajině trvá prvních dvacet dní až do svátku svatého Jana Křtitele.
6.ledna je den Svaté večeře, český ekvivalent Štědrého dne. Štědrým se ale na Ukrajině nazývá až 13. leden. Během večera, kterému se říká Melančin, se zpívají písně, podobné koledám, tzv. „štědrivky“. Připravuje se také druhá Svatá večeře – méně bohatá. Dnes už tato tradice přežívá jenom na vesničkách. 14. ledna nastává svátek svatého Vasyľa, a také příchod Nového roku podle starého juliánského kalendáře. Běžně se mu říká „starý nový rok“. Obětuje se prase a uspořádá se zabijačka.
Vánoční svátky končí až 19 ledna svátkem svatého Jana Křtitele (Ivana Chrestyteľa), který navazuje na biblický příběh Ježíšova křtu v řece Jordán. V kostelech anebo na březích řek se světí voda, věřící Ukrajinci si ji odnášejí domů. Posvěcená voda má člověka chránit před různými nemocemi, proto se celý rok pečlivě uchovává a používá se jen v těch nejnutnějších případech. Svěcení vody je také opravdovým svátkem všech otužilců: stovky odvážlivců se koupou v ledové vodě, dokonce i prezident Juščenko a další vládní představitelé plavou v řece Dněpr u Kyjeva. V nastávajícím krátkém období mezi svátkem svatého Jana Křtitele a začátkem velikonočního půstu se mohou konat zásnuby a svatby.
Pohanské pověry v křesťanském rámci
Tradice vánoc je spojená s křesťanskými hodnotami, ale přijala do sebe mnoho pohanských pověr. 6.ledna, v den Svaté večeře, by se podle zvyklostí měl držet půst. Věřící vstávají brzy ráno – to aby během roku nikdy nezaspali. Umývají se vodou, do které hodili stříbrnou minci. Věří, že hádky, trestání dětí a půjčování peněz během tohoto dne přinese stejné problémy po celý rok. Celý den má být zasvěcen pouze přípravě na Svatou Večeři. Na vánočním stromečku by neměla chybět jablka a ořechy, které přinášejí zdraví, krásu, rodinné štěstí a nové potomky. Pověšené prádlo prý může způsobit, že dnešní problémy zůstanou i v budoucnu. V kuchyni se nejdříve připravuje ryba. Rybí šupina pověšená v červeném pytlíku nad dveřmi přináší pak po celý rok lásku. Sláma pod bílým ubrusem na stole zase bohatství - mladé dívky z ní hádají svůj osud. Pokud si vytáhnou dlouhé a zelené stéblo, brzy se vdají. Vždy se počítá s osamělým poutníkem, pro kterého se přichystá jeden talíř navíc. Pokud nepřijde, jeho porce zůstane Duchům předků. Tak jako v Česku, počet osob u stolu by měl být sudý. Pod stůl se může položit nějaký železný předmět – kdo si na něj v průběhu večeře na chvilku postaví nohy, bude je mít zdravé a silné. Pokud by se dívky chtěly dozvědět, která se vdá jako první, mohou na podlahu během večeře položit kus ryby – ta, jejíž porci sní pes nejdříve, si může chystat svatební šaty. Po večeři se kuťa a některá další jídla nechávají na stole pro Duchy Předků, kteří usednou k večeři jako druzí. Připraví se jim také čistá voda a čistý ručník. Hospodyně po večeři sebere lžíce, sváže je a nechá přes noc neumyté – aby rodina zůstala pohromadě. Po večeři jdou děti, převážně chlapci, koledovat. Jako první navštěvují svého kmotra a kmotru.
Vánoce za sovětské éry
Ukrajinské Vánoce nejsou – zatím - tak zkomercionalizované, jako ty české. Nepatří k nim rozdávání dárků pod stromečkem. Jen částečně je nahrazují dárečky, které Mikuláš dává dětem do bot za oknem v noci z 18 na-19. prosince a novoroční dárky. Další rozdíl spočívá v tom, že jejich oslava nebyla během komunistické éry vítaná, nemluvilo se o nich v televizi, žáci byli ve školách nabádáni, aby nekoledovali a neúčastnili se vánočních představení. Lidé museli do práce i o svátcích a podnikové stranické výbory bedlivě sledovaly, kdo se chystá na Svatou večeři. Vánoce však přežily Velice dobře se jejich tradice zachovala v západní části Ukrajiny, která byla méně poznamenaná komunismem. A tak na začátku 90. let minulého století studenti ze Lvova a dalších západních měst často s tradičním vánočním představením objížděli „neuvědomělý“ a rusifikovaný východ, kde ukrajinská náboženská tradice téměř zmizela. Do západních měst a vesnic byli na vánoční svátky zváni děti a dospělí třeba z Krymu.
Dvanáct jídel
Ukrajinská Svatá večeře se musí skládat z dvanácti postních jídel. Hlavní a první je kuťa. Je to sladká varianta českého kuby, připravuje se z pšenice nebo krupek, rýže, máku, medu, ořechů, rozinek apod. Nemůže chybět neslazený odvar ze sušeného ovoce uzvar, boršč (z červené řepy a bez masa), malé žemle – pampušky - zelňačka, hrách, ryba studená i smažená, a holubce, zelné závitky plněné rýží. Podávají se také lívance, salát, pirožky a houby. Každý by měl ochutnat všech dvanáct jídel a na talíři by nemělo nic zůstat, aby se všichni ve zdraví dočkali dalšího Svatého večera. Večeře trvá dlouho, i několik hodin.
Vánoční představení – vertep
Vertep je lidové divadlo předvádějící nejprve příběh Ježíškova narozeni, ale i veselé příběhy ze života a různé legrácky. Vertep je ukrajinský název jesliček, které jsou také hlavním symbolem i rekvizitou těchto představení. Mládež se převléká za Pastýře, Tři krále, Anděly, Krále Heroda (Iroda), Čerty, Smrtku, mezi komickými figurami může být Cikán, Ľach (polský pán), Moskaľ (ruský voják), Žid, Sedlák, Dědek, Baba, Pan otec, nejlegračnější je tradičně záporožský Kozák. Dědu Mráze ani Sněhurku ukrajinská vánoční tradice nezná – ti se objevili až na Stalinův pokyn při novoročních oslavách ve 30. letech minulého století. Mládež hraje vertep a koleduje po domech i na ulici, případně také v hospodách, na tržištích a v obchodech. Nejdříve žádají hospodáře o povolení zahrát, poetickou formou mu popřejí hodně zdraví, úspěchů a dobrou úrodu, a za svou hru a zpěv požadují dárky, cukroví, ovoce anebo peníze. Dospělí často dostanou sklenici vína nebo něčeho ostřejšího. Obvykle se chodí koledovat na Vánoce a hned po nich, ale může se i několik týdnů po Vánocích. Běžným pozdravem v tomto období přestává být tradiční „Dobrý den“. Lidé se mezi sebou zdraví „Chrystos narodyvsja!“ – narodil se Kristus - a odpovídají si „Slavimo Joho!“ – oslavujme ho.
Autor je redaktorem časopisu pro Ukrajince v ČR Porohy
http://www.clovekvtisni.cz | Článek vyšel na www.chytrazena.cz | Oleksa Livinský
No comments:
Post a Comment